Již dlouho se čekalo na nástupce vozu Simca 1301 / 1501, ale náběh výroby nového modelu byl pro stálý zájem o stávající model několikrát odložen. Nový model byl zatím označován jako Simca 1300. Společnost Chrysler France vsadila na úspěch své jedenáctistovky, kterou poněkud zvětšila a přizpůsobila požadavkům doby.
V roce 1975 představuje společnost Chrysler France na pařížském autosalónu zcela nový vůz střední třídy, který má ve výrobním programu nahradit velmi úspěšnou Simku 1301 / 1501. Zvyšující se nároky zákazníků, nově připravované bezpečnostní předpisy, ale i snaha vymanit se z probíhající krize evropského automobilového průmyslu, přinutily výrobce přijít na trh s něčím opravdu mimořádným. Bylo tedy nutné přejít od klasické koncepce uspořádání poháněcího ústrojí k tolik oblíbenému pohonu předních kol a k moderní samonosné pětidvéřové karoserii s variabilním uspořádáním a s bohatou výbavou interiéru. Všechna tato snaha byla v zápětí oceněna a společnost Chrysler France získala s tímto novým modelem své první prestižní ocenění motoristických odborných novinářů „Automobil roku 1975“. Nová Simca byla po právu považována za nejzdařilejší výtvor firmy.
Nový typ je v počátcích nabízen ve třech modelech: 1307 GLS, 1307 S a 1308 GT, později přichází Simca se špičkovým modelem 1309 SX. Vliv amerického koncernu Chrysler se projevuje označením vozu na přední kapotě nápisem Chrysler a pěticípou hvězdou na přední masce. Nápis Simca a číselné označení typu se nachází na pátých zadních dveřích kufru. Stejné dvojí označení postihlo i u nás velmi oblíbený Chrysler 180 (nově Chrysler Simca 1610) a nový model Chrysler Simca Horizon.
Hlavním požadavkem byla moderní líbivá karoserie, využívající co nejvíce obestavěný prostor ve prospěch posádky a její bezpečnosti. Ocelová samonosná karoserie má příď i záď progresivně odstupňované tuhosti. Na první pohled nás zaujme elegantní karoserie s hladkými plochami bez ostrých hran, silně skloněné přední sklo a snižující se příď s velkými světlomety (standardně s žárovkami H4 a přepínáním sklonu) a moderně vsazenými ukazateli směru. Zadní světla mají standardně zpětné světlomety a halogenovou mlhovku.
Má v duchu módy páté výklopné dveře, které se staly doslova hitem od zavedení v roce 1965 (průkopníkem byl renault 16). Dostatečně výklopné dveře zajišťují velmi dobrý přístup k variabilnímu zavazadlovému prostoru, který je zakrytý sklopným dvoudílným víkem. Sklopení zadního sedadla umožňuje převoz rozměrnějšího nákladu. Náhradní kolo je uloženo pod podlahou zavazadlového prostoru a je přístupné zvenku. Místo v kufru nezabírá ani klíč na kola a hever, neboť ty jsou umístěny v motorovém prostoru. Zadní dveře lze zajistit dětskou pojistkou. Velmi dobrý výhled všemi směry zajišťuje poměrně velká zasklená plocha. Zadní okno je standardně elektricky vyhřívané. Modernímu vzhledu napomáhají i oba nárazníky ze zesíleného sklolaminátu v bílo-šedém lakování, které jsou nejen odolné korozi, ale odolávají i drobným kolizím. Ve stejném odstínu se dodávaly i disky kol, které byly u dražších typů doplněny malou středovou plastovou pokličkou. Přední kapota, blatníky a všechna okna byla lemována chromovými lištami (dle typu). Vnější zpětné zrcátko se dodávalo buď chromové, nebo plastové v barvě nárazníků. Podvozek a pohonné ústrojí pochází ze Simky 1100. Uspořádání přední nápravy a umístění motoru je téměř shodné. Zadní náprava se liší použitím vinutých pružin místo zkřížených torzních tyčí. Motor je umístěn vpředu napříč a pohání přední kola přes plně synchronizovanou převodovku s řadící pákou na podlaze. Brzdy jsou kapalinové, dvouokruhové s podtlakovým posilovačem. Vpředu kotoučové, vzadu bubnové. Hřídel volantu je bezpečnostní, kloubový. Palivová nádrž na 60 litrů je umístěna v bezpečnostní zóně za zadní nápravou. Simca má všechna kola nezávisle zavěšena s teleskopickými tlumiči.
Všechny tři motory vycházejí z oblíbené „jedenáctistovky“. Motor základního typu 1307 GLS má objem 1294 ccm, 68 koní, jednoduchý karburátor a dosahuje nejvyšší rychlosti 140 km/h. Model 1307 S vychází ze Simky 1100 TI a Bagheery, má stejný objem, 82 koní, dva dvojité karburátory a dosahuje rychlosti 155 km/h. Nejsilnější verze 1308 GT má objem 1442 ccm, 85 koní, dvojitý karburátor a dosahuje rychlosti 165 km/h. Všechny motory mají uzavřenou chladící soustavu s elektrickým větrákem a tranzistorové zapalování. Celé ústrojí pohonu – motor se spojkou, převodovkou a rozvodovkou – je pružně uloženo na třech pečlivě zvolených bodech tak, aby se vyloučily pohyby, vibrace a přenos hluku.
Interiér vozu poskytuje pohodlí obvyklé u vozů vyšší třídy. Přístrojová deska je celá měkce obložená, dvouramenný měkký volant umožňuje velmi dobrý výhled na přehledně uspořádané přístroje. Oba dražší typy mají elektronický otáčkoměr. Na středním integrovaném panelu je většina spínačů a ovládacích prvků větrání a vytápění. Pečlivě řešená ventilační soustava umožňuje smíšení chladného a ohřívaného vzduchu. Temperovaný vzduch je přiváděn k čelnímu sklu a krajními nastavitelnými výdechy k bočním oknům a dále do prostoru před přední i zadní sedadla. V pravé části palubní desky je umístěna uzavíratelná schránka, pod níž je ještě odkládací polička. Celá přístrojová deska má nový, moderní neokoukaný vzhled. Dveře jsou celočalouněné, v barvě sedadel a přístrojové desky. Na podlaze vozu a v kufru je koberec. Celý vnitřní prostor je dostatečně osvětlen v předu i v zadu.
Velký vnitřní prostor a pohodlná, anatomicky vhodně tvarovaná sedadla poskytují dostatek prostoru pro pět cestujících. Přední sedadla jsou až nezvykle široká a poskytují dobré boční držení. Opěrky hlavy se dodávají bez příplatku pouze do typu 1308 GT, od roku 1978 standardně do všech typů. Nejlevnější verze 1307 GLS má koženková sedadla, 1307 S s textilním potahem a typ 1308 GT má dokonce měkký velur. Přední tříbodové samonavíjecí pásy jsou standardně vestavěné. Oba dražší typy mají zadní sklopnou loketní opěrku a střední integrovaný panel s odkládací poličkou.
Nejluxusnější provedení 1308 GT má v základní výbavě: ostřikovače a stěrače předních světlometů a zadního okna, tónovaná skla, elektricky ovládaná přední okna, rozhlasový přijímač včetně reproduktorů a antény na střeše. V roce 1978 doplňuje výrobce řadu 1307/8 nejluxusnějším modelem 1309 SX. Vůz má motor o objemu 1592 ccm, 88 koní a jede nejvyšší rychlostí 156 km/h. Tato Simca je na svou dobu a třídu nezvykle luxusně vybavena: palubní počítač s tempomatem, elektricky ovládaná otevírací střecha, samonavíjecí pásy na zadních sedadlech, boční ochranné lišty, elektronová kola, centrální zamykání a automatická převodovka. Za příplatek se na nejdražší typy dávala i černá vinylová střecha. Tento typ nebyl dodáván s manuální převodovkou.
Na německém trhu se v roce 1977 prodávala Simca 1307 GLS za 11.999 DM, typ 1307 S za 12.699 DM a nejluxusnější typ 1308 GT za 14.199 DM. Největšími konkurenty byly pro srovnání vozy VW Passat (od 11.200 do 14.600 DM), již stárnoucí R16 (13.200 až 15.300 DM), nový a výrazně dražší Renault 20 (15.500 až 16.999 DM), Ford Taunus (11.500 až 16.300 DM, Fiat 131 (10.700 až 11.900 DM) a Citroen GS (9.900 až 12.600). V roce 1976 tvoří Simca 1307/1308 již 48% (244.000 ks) z celkové výroby všech Simek a nahrazuje tak dosud nejúspěšnější jedenáctistovku. Konkurenčně silný VW Passat a Citroen GS se vyrobily v počtu 230.000 ks a další francouzští konkurenti R16 (107.000 ks) a R20 (73.000 ks). Simca 1307/1308 se tak stává nejvyráběnějším typem této třídy.
V Německu se v roce 1976 stává nejprodávanějším vozem této třídy (30.000 ks), až na dalších místech jsou výrazně levnější Fiat 131 (24.000 ks) a Citroen GS (15.000 ks), dále pak Renault 16 (13.000 ks) a R 20 (11.000 ks).
Modely Simca 1307 GLS a 1308GT se staly oblíbené i na našem trhu, i když se prodávaly bohužel pouze prostřednictvím Tuzexu a to za značně vysokou cenu. Jestliže modely 1301/1501 byly v tehdejší době pouze o 50% dražší než obyčejná Škodovka, tak Simca 1307 GLS stála již dvojnásobek škodovky. Konkrétně špičkový model 1308 GT se u nás v posledním roce výroby (1979) prodával v přepočtu z tuzexových bonů na Kčs za 190.000. Na našem trhu patřil vedle Renaultu 20 a Saabu 99 k nejdražším a nejluxusnějším vozům, které se tehdy byť v omezeném počtu u nás prodávaly. Většina Simek se prodávala v atraktivním metalizovaném laku., ke kterému byl vždy barevně sladěný i interiér. Dříve byla však oprava tohoto laku téměř nemožná, takže později získávaly Simky ty hrozné bílé, červené, zelené a modré nitro-laky, které jim tak ubíraly na atraktivním vzhledu.
Modelová řada 1307-1309 se vyráběla od roku 1975 a téměř od počátku výroby se stala nejprodávanějším modelem společnosti Chrysler France. Denně se vyrobilo více než 1000ks ve srovnání s jedenáctistovkou (785 ks), tisícovkou (360 ks), a luxusním Chryslerem (80 ks). V roce 1979 postihl tento model prodej společnosti Simca francouzskému koncernu PSA (Peugeot a Citroen) a tím došlo i k okamžitému ukončení výroby. Simca musela podstoupit omlazovací kůru a pod označením Talbot Simca 1510 byla představena jako první „nový model“ s označením Talbot. Ještě jako sedan Talbot Solara byl jeho život prodloužen a z výrobních linek sjížděl až do roku 1986, ale k tomu až někdy příště.
V současnosti je téměř raritou potkat u nás zachovalou Simku 1307 nebo 1308, neboť ochrana proti korozi byla u vozu značně nevhodně řešena. Spousta Simek tak skončila ve šrotu, ačkoliv by motory stále ještě jezdily. Vzhledem k tomu že se ještě pár Simek v původním stavu objevuje, tak to poukazuje na to, že pečlivý majitel dokázal překonat i tento neduh a uchoval nám tak unikátní nezkorodovanou Simku, která se stává stále větší a možná i nedoceněnou raritou nejen na našem trhu. Důkazem toho bylo několik krásných exemplářů na mezinárodním srazu ve francouzském Lavalu. Simca 1307/1308 naplňuje pořekadlo „Za málo peněz hodně muziky“.
Napsal: Michal Kořínek