Simca Ariane / Veddete

Home page / Hlavní nabídka / Představení typů / Simca Ariane / Veddete

 

 

simca ariane / veddeteVše začalo v první polovině padesátých let, kdy se díky úspěšnému nástupu nové simky Aronde začala automobilka Simca dynamicky rozvíjet a rozrůstat. Pařížské předměstí Nanterre však nenabízelo potřebný prostor, a proto se v roce 1954 pan Théodore Pigozzi rozhodl, že koupí francouzskou filiálku koncernu Ford v Poissy a spolu s ní převezme i výrobu nové řady vozů Ford Vedette.

První Simky řady Vedette měly karoserii výrazně amerických tvarů, ale zatím ještě s menšími „křídly“ než později. Použita byla klasická koncepce, tedy motor (V8 2351 ccm 80 PS) uložený podélně vpředu a přes třístupňovou manuální převodovku poháněná tuhá zadní náprava. Přední náprava, tvořená vzpěrami McPherson byla na tehdejší dobu velmi moderní. Zajímavostí bylo, že se tyto 4,5 dlouhé sedany dodávaly jen na třináctipalcových kolech. Úplně první modely (do podzimu 1956) měly dokonce ještě šestivoltovou elektroinstalaci. Do roku 1957 existovaly jen tři provedení Simky Vedette: základní verze se jmenovala Trianon, o dost lépe byla vybavená verze Versailles a špičku nabídky tvořila Simca Vedette s příjmením Régence. Na podzim roku 1955 bylo představeno prostorné kombi této řady pojmenované Marly. Mělo užitečnou hmotnost půl tuny a díky silnějšímu stálému převodu patnáctipalcová kola. Maximální rychlost kombi byla jen 120 km/h oproti 145 km/h u sedanu.simca ariane / veddete

V dubnu 1957 byla nabídka rozšířena směrem dolů a to o verzi Ariane. Její karoserie a vybavení byly prakticky shodné s nejlevnější Vedettou Trianon, ale motor byl použit ze Simky Aronde, tedy 1290 ccm a výkon 48 koní. Díky velmi příznivé ceně se ještě v sezóně 1957 prodalo přes 14.000 kusů těchto slabých, ale pohodlných a prostorných provedení Simky Vedette. Díky úspornému motoru byla Simca Ariane oblíbena i u firem provozujících taxislužbu. Osmiválcových vozů Simca Vedette se v letech 1955 až 1957 prodalo více než 110.000 kusů.

První významná modernizace této řady přišla s modelovou řadou 1958, která se prezentovala již na pařížském autosalonu na podzim roku 1957. Na vzhledu nové Simky Vedette se významně podílel italský stylista Luigi Rapi, který pracoval pro Fiat a Autobianchi. Změny na karoserii se však týkaly nejen vzhledu (o čtvrt metru delší karoserie opatřená křídly v americkém stylu, nově tvarované panoramatické čelní sklo, nová mřížka chladiče, jiné nárazníky, atd.), ale hlavně konstrukce karoserie, která byla vyztužena a zesílena dvěma robustními podélnými nosníky. Mezi další novinky patřila účinnější brzdová soustava, nová a lépe vybavená palubní deska a hlavně vylepšený motor, který se nyní jmenoval V8 Aquilon (severák) a jehož výkon mírně stoupl na 84 koní. Inovované modely si vyžádaly nové označení. Sedany se dělily podle výbavy na Beaulieu, Chambord a Présidence. Kombi si uchovalo původní jméno Marly. Ariane vybavená čtyřválcem 1,3 litru se nyní jmenovala Ariane 4. To proto, aby se na první pohled odlišila od nové Ariane 8 s motorem V8 Aquilon.

simca ariane / veddeteOd podzimu 1958 jste si mohli za příplatek objednat rychloběh Rush-Matic, jež se ovládal dvěma tlačítky na palubní desce nebo rychlým pohybem plynového pedálu.

I přes rozsáhlé inovace se v sezóně 1958 prodalo jen něco málo přes 28.000 osmiválcových vozů Simca Vedette. Naproti tomu, Ariane se prodalo ve stejném období 35.000 kusů, v převážné většině vybavených slabším motorem 1,3 litru.

Rok 1959 sice nepřinesl žádné větší technické změny, ale zato se panu Pigozzimu podařilo získat objednávku na dva reprezentační čtyřdveřové faetony přímo pro prezidenta. Charles de Gaulle je používal převážně k zahraničním návštěvám, kde se s ním na zadních sedadlech této Simky vozili např. J. F. Kennedy nebo N. S. Chruščov. Nejednalo se však o modely Présidence, jak by se dalo očekávat, ale o sedany Chambord s rozvorem prodlouženým o půl metru. Navíc, rok 1959 dal vzniknout i dvěma unikátním dvoudveřovým kabrioletům Présidence, které vznikly v Nanterre podle návrhu Pietra Perroneho, designéra slavného studia Pininfarina.

Produkce osmiválcových vozů v roce 1959 klesla až na 16.000 a i Ariane se prodalo jen 25.000 kusů. Za účelem oživení zájmu o velké Simky došlo k velké propagační akci. Od dubna 1959 do července 1960 kroužila po autodromu v Miramas Simca Ariane 4 s novým motorem Rush Super s pětkrát uloženým klikovým hřídelem. Ujela celkem 200.000 kilometrů průměrnou rychlostí 104,5 km/h a překonala tak 57 světových rekordů ve své třídě. Jednalo se o pozoruhodný výkon, a tak se nyní Ariany prodávaly pod obchodním názvem Ariane Miramas o poznání lépe a v letech 1960 a 1961 jich opustilo prodejny 29 resp. 33 tisíc kusů. Výroba osmiválců však postupně upadala až byla zastavena v létě 1961 úplně. Simky Ariane se prodávaly až do roku 1963. Tedy pokud se omezíme na „domácí“ Francii.simca ariane / veddete

V Brazilském Sao Bernardo do Campo byla v květnu 1958 založena společnost Simca do Brasil, kde pokračovala výroba těchto velkých sedanů až do konce roku 1966. Simky Chambord se na jihoamerickém trhu prodávaly pod názvem Alvorada, Presidence se jmenovaly Esplanada. Během roku 1961 byla ve Francii postupně ukončena výroba osmiválců a výrobní stroje a zařízení byly převezeny do brazilské pobočky. Obnovené výrobní linky však opouštěly inovované osmiválcové motory pojmenované V8 Tufao s novými hlavami válců a rozvodem OHV. Objem se zvětšil na 2414 ccm a výkon na 103 koně. Navíc se objevila nová verze pojmenovaná Rallye, jejíž motor díky dvěma karburátorům dával 120 koní. Pro sezónu 1962 bylo představeno kombi Jangada a nový sedan Rallye Especial s výkonem 140 koní! Ale to už byla jen labutí píseň této okřídlené Simky. Výroba v Brazílii byla ukončena na jaře 1967 a celkem bylo vyrobeno přes padesát tisíc velkých vozů Simca.

                                                                                                                                       Napsal: Michal Vítek